trojčlenný sociální organismus

V roce 1968 promlouval duch národa (duchové národů) skrze Alexandra Dubčeka.
Obrátíte-li poslední čísla letopočtu 1968 vzhůru nohama, dostanete naprostý opak, dostanete letopočet 1989. Tehdy k národu promlouval lži-duch národa (národů).

Děkuji. Však s kloboukem opravdu minimálně nápodobně - viz. hlavní obsah tohoto webu.

Někde někým vytvořeny ony pojmy - tím jsem myslel třeba Vás (ony případné erteple), RS, apod…

Jde mi o takové vyjádření pojmů, na kterém se zde na webu dokážeme argumentačně shodnout. Jde mi o přesnost, jasnost, stručnost, souvislost apod…protože jsme vlastně prvňáčci. Někdo zde třeba má (ten či onen, v tom či onom) znalosti na osmáka, ale tím jedině lépe…

Další pojmy důležité - svoboda, totalita, karma, reinkarnace…atd. atd…

Třeba vše bude myšlenkový guláš trvající týdny…jeden začne v pojmu u B, druhý u G, jiný u F….no jde o to, aby se do diskuse šlo s tím, aby na konci vzniklo něco (snaha o to), co bude jasné všem…že definice pojmu bude poté taková, na kterou zde všichni stačíme…a že vytvoříme něco, co bude pravdivé a vhodné pro všechny jiné prvňáky - předložit jim k posouzení - viz. pak ona nová složka v menu…klidně ona složka může obsahovat různé ročníky + vždy prostor k diskusi….třeba

Když jsem vše nakousl, tak si tedy dovolím začít - třeba pojem PRAVDA.

Opravdu nevím kde začít…rád bych, ale jistě nezačnu u A + bohužel mám někdy snahu začínat i ''od konce'':

Je známo, že součet vnitřních úhlů v trojúhelníku = 180’ = objektivní pravda (?)
Někdo by mohl namítnout, že se to týká jen v rámci Euklidovské geometrie (?)
Že trojúhelník nakreslen na kouli bude mít jiné hodnoty? Nevím, nepřeměřoval jsem, ale možná mít jiné hodnoty nebude, nebo?

Opakovaně zde bylo uvedeno, že NE x NE = ANO

Jaký vztah má ale tato rovnice k tomu, že úhly v trojúhelníku = 180’ ?

Dostávám se tedy k tomu, že pravda se dělí na objektivní a subjektivní.

Dále by asi bylo vhodné si zde určit (odhalit), čeho se opravdu týká pravda objektivní a čeho subjektivní.

V jaké pravdě mohu onu rovnici použít, a kde pro ní prostor není.

Co jaké NE a kdy co znamená a jak ho poznám….někdy mi přijde, že ona rovnice je celá z pohledu axiomu ANO…tedy ANO si odvodilo rovnici…rovnice je tedy z pohledu dokonaného ANO…rovnice neobsahuje vývoj…tím chci říci, že ten kdo tvoří (odhaluje) něco nového (v rámci pravdy), nemá hned tu jistotu, zda opravdu neguje NE a zda pokud neguje, tak NE…

Tedy jde mi popřípadě o to, vést diskusi i na téma - jak poznat první NE v rovnici. Jak (hned!) poznat to, že opravdu neguji, že netvořím 2NE…

Začal jsem tedy s nejasnostmi…možná se to ani netýká prvního ročníku - ale zpětně mohlo by…

Tvořit pravdivě pojmy znamená skončit jako osamělý Job na smetiště (nepochopen). Nejenže musíte cestou překonávat různé překážky (pověstné bludné kořeny = bludné kruhy), které všem klade do cesty satan, ale na samý konec cesty (na smetiště) se ještě dostaví tři „přátelé“, kteří to s Vámi dobře myslí:
Jeden řekne: Ty nemůžeš tvořit pojmy, od toho jsou tu přece „odborníci“ (akademické slovníky).
Druhý řekne: Kašli na to, pojem jako pojem, všechny jsou více méně nepravdivé.
Třetí řekne: Jo, rozumím, ale pojmy odborníků mi připadají stejně dobré a navíc jsou už zavedené.
Tak to dopadne s pojmy jež vysázíte jako erteple.
Job může své pojmy sdělit v podstatě jen druhému Jobovi, který je v Jobově knize zastoupen Hospodinem.
Druhý Job je v podstatě čtvrtý přítel, který Jobovým pojmům nejen porozumí (rozumem), ale také je pochopí (srdcem). Pochopit pravdu znamená „přijmout ji za svou“, ve svém nitru ji znovu-stvořit, jako svou pravdu, nikoliv jako cizí sdělenou pravdu. Jen tento čtvrtý přítel (druhý Job) má pro kontinuitu vývoje poznání cenu...
Začněme tedy pojmem PRAVDA:
Zvolil jste výborný příklad Euklidovy pravdy o součtu vnitřních úhlů trojúhelníka.
A hle, hned sem přispěchal satanský odborník s neeuklidovskou geometrií. A skutečně! Promítneme-li trojúhelník na povrch koule, součet vnitřní úhlů průmětu trojúhelníka je vždy víc než 180° (podle poloměru koule)! Tak můžete volit další a další příklady pravdy a satanští odborníci Vám je všechny zrelativizují (zpochybní) dalšími a dalšími bludnými kruhy.
Zůstaňme raději u prvního příkladu a ptejme se: Je snad pokřivený průmět trojúhelníka (jeho stín na křivé ploše) totéž, co trojúhelník?
Představte si, že si zlomíte nohu a lékaři se nebudou moci shodnout na tom, jak vám mají přiložit dlahu. Podle „euklidovské anatomie“ nebo podle „neeuklidovské anatomie“? Hrůza pomyslet!
Z řečeného vyplývá, že filosofické myšlení (např. tvorba pojmů) nemůže postupovat jednostranně pozitivně (pravda je to a to), ale všestranně, v daném případě dvoustranně, „negativně a pozitivně“! Nejdříve se musíme negací (NE) vypořádat se satanskými (NE) „pravdami“ (bludnými kruhy) a teprve potom můžeme vytvořit něco pozitivního (ANO pravdivý pojem):
Negace negace: NE x NE = ANO
A už je tu zase satanský odborník, se svým poučováním: „Nesmíme být negativní (např. nepřátelští vůči satanovi), ale vždy jen pozitivní (přátelští ke všem, včetně satana)! Jen ve všeobecné lásce může být na světě dorozumění a mír (viz pacifismus a pseudopozitivismus vůbec).“
Takže musíme znovu použít negaci negace (satana): NE x NE = ANO
Satanská negace (NE) praví: Není pravdou, že součet vnitřních úhlů trojúhelníka je vždy 180° (viz neeuklidovská geometrie)!
Filosofická negace negace (NE x NE = ANO) praví: Není pravdou, že... atd. Pravdou je, že součet vnitřních úhlů trojúhelníka je vždy 180° (viz Euklidova geometrie)!
Tím dospíváme k jobovskému závěru, že se pravda nedělí na objektivní a subjektivní, ale že k pravdivému poznání pravdy dospíváme jen tehdy, když to subjektivní bezezbytku odpovídá tomu objektivnímu, když se to subjektivní stane objektivním...
Dále by tedy bylo vhodné si ujasnit, co je v pravdě subjektivní a co objektivní, jak se jedno liší od druhého.
A než se budeme moci zabývat Vašimi dalšími otázkami, bylo by vhodné dát nejdříve na Vaši radu: „...vést diskusi na téma - jak poznat první NE v rovnici.“
Jinými slovy, zkusme si nejdříve ujasnit, co je to ve své podstatě negativ (NE), odkud, jak a proč se v našem světě vůbec vzal, odkud se sem dostal? ...
Diskusi na téma PRAVDA jste začal poměrně jasně, neboť Vaše úvahy se opravdu týkají (převážně) „prvního ročníku“, řekl bych dokonce, že se týkají „předškolní výchovy“, neboť v „prvním ročníku“ budeme probírat samotnou PRAVDU...

Tedy: NE x NE = ANO

''…jak poznat první NE v rovnici? Jinými slovy, zkusme si nejdříve ujasnit, co je to ve své podstatě negativ (NE), odkud, jak a proč se v našem světě vůbec vzal, odkud se sem dostal? …

Jak poznat první NE.
Zkusím tedy:

Možná bych ještě dříve řešil - ČÍM to lze poznat: citem, rozumem, ?

cit = srdce + duch…?
rozum = mozek + duše…?

JAK citem - nelze popsat slovy? Nelze předat (dostat) druhému…
JAK rozumem - intelektuálně?

JAK intelektuálně - dle reálné logiky?

JAK poznat reálnou logiku - dle přírodovědecké metody?

ČÍM poznat reálnou logiku - pokus x omyl?

TO pak použít k poznání prvního NE?

Možná lze i ještě rozlišovat:
1.cit pro NE (druhé NE v této rovnici)
2. cit pro pravdu (ANO) - dotyčný pozná ANO předem (bez potřeby negace zla)



Dále
…''zkusme si nejdříve ujasnit, co je to ve své podstatě negativ (NE), odkud, jak a proč se v našem světě vůbec vzal, odkud se sem dostal?''

Pokud zde mluvíme stále o prvním NE, tak:

první NE v rovnici = zlo?

PROČ zlo přišlo - abychom se jeho překonáváním naučili ANO? Odhalili ANO? Tvořili ANO? Aneb:

ZLO(první NE) x NE (využit potenciál reálně uvažujícího člověka) = ANO?

ZLO x Člověk = DOBRO? - poznání - budování - naplnění - dovršení (ve hmotném světě) ?

Tedy asi díky zlu X reálně uvažujícímu (popř.citu) člověku, se odhaluje (+buduje) dobro - tedy to ANO.

Týká se tento vývoj jen člověka, nebo i onoho zla?

a ODKUD zl přišlo? - z duchovního světa?

Možná i první NE není tak úplně zlem, někdy…?...někdy se jen chová jako duch minulosti…?
Jako kdybych tu rovnici převedl na:

minulost x přítomnost = budoucnost…?

V rovnici:
NE + NE = 2NE = NE NE (například NE a NE, není to tak) není mezi oběma negativy naprosto žádný rozdíl, ani v podstatě, ale ani v pořadí, protože sčítáme-li tytéž věci „vedle sebe“, pak na jejich pořadí nezáleží.
V rovnici:
NE x NE = ANO (například ANO tak to je) není mezi oběma negativy rovněž nijaký rozdíl. Rozdíl mezi oběma negativy je pouze v pořadí (druhé NE neguje první NE), přičemž znaménko „x“ (krát = vzájemné násobení) naznačuje, že je tu rozdíl i ve vzájemné konfiguraci, která je příčinou vzájemné samovolné interakce, jejímž následkem je splynutí obou negativů NExNE v pozitiv ANO).

Z věci je zřejmé, že není nutné bádat, který negativ je který (první či druhý), protože oba jsou samy o sobě ve své podstatě tímtéž (NE) a můžeme je tedy v jejich pořadí prohazovat. Všechny Vaše následující úvahy, „jak poznat první negativ“ Vás tedy jen svedly na nepravou cestu.
Zde je třeba vrátit se z nepravé cesty na cestu „pravou“ (= pravoúhlou).
Tu pravou cestu jste opustil v okamžiku, kdy jste opustil otázku ''Co je to ve své podstatě negativ (NE), odkud, jak a proč se v našem světě vůbec vzal, odkud se sem dostal?“

Pravou cestou se vydáme, ujasníme-li si vlastnosti negativu (NE) a pozitivu (ANO).
Pozitiv nic nemění ale vše potvrzuje v aktuálně daném stavu (ANO je to tak!).
Pozitiv potvrzuje daný stav!
Je-li daným stavem „absolutno“, pak pozitiv potvrzuje stav absolutna: „ANO je to absolutno“!
Je-li daným stavem „relativno“, pak pozitiv potvrzuje stav relativna: „ANO je to relativno“!

Je-li absolutno původním stavem absolutně všeho, pak by se pomocí pozitivu vůbec nemohlo projevit. Ke svému (relativnímu) projevu potřebuje negativ (NE), který vše mění tím, že to popírá: „NE absolutno = relativno“.
Tím jsme dospěli k odpovědi na otázku: „Co je ve své podstatě negativ (NE) a proč zlo (popírání) přišlo na svět?“

K tomu lze ještě dodat, že popíráním (NE) se na popírané realitě fakticky nic nemění. Popírání je jen jakousi pomluvou reality. Proto je projev reálného absolutna „relativní iluzí“ (kterou člověk prožívá jako svou realitu). Odtud učení praindických rišijů: „Svět je iluze!“

Protože se absolutno popíráním nemění, projevuje se negativ nikoli v absolutnu, ale jen v relativnu (NEabsolutnu), které je iluzí reality ve vědomí člověka. Nositelem negace (NE) v relativním světě je tedy člověk (makrokosmu i mikrokosmu). A protože relativno je projevem absolutna, jeví se věc tak, jakoby negace (NE) byla z absolutna poslána do relativna.
„Od Boha byl poslán člověk jménem Jan.“ (Jan 1, 6)
Tím jsme dospěli k odpovědi na otázku: „Odkud a jak se negativ (NE) v našem světě vůbec vzal? Odkud zlo (NE) přišlo na tento svět?“...

To zní výborně! Stále jsem ale zamotaný v NE...a nejen to...

A ani není vůbec snadné zformulovat to co mi není jasné s tím, co je mi asi jasné...je to teda makačka...

Nevím,jak to vše říci...a jak čím začít....no...přijde mi jakoby, že na NE pohlížíte z pohledu absolutna. Nevím, zda to správně vnímám. A pokud ano, tak zda je to správně = pohlížet na NE z pohledu absolutna. Psal jste, že NE absolutno=ralativno. Dalo by se říci, že NE je absolutním projevem relativna?Ale jen zase z pohledu Absolutna? To mi je ale pravda divné…Zná vůbec absolutno NE? Nebo na to již pohlížím z pohledu relativna?
Dále píšete, že ANO v relativnu = potvrzuje relativno. Zde mi není jasné, zda potvrzení relativna je správně či ne. Nebo se v tom zamotávám, potvrzením relativna myslíte potvrzení NE, nebo potvrzení rovnice NE x NE ? Dále pokud píšete, že popíráním NE se na popírané realitě fakticky nic nemění, tak nevím, zda jste popíráním myslel sčítáním NE nebo násobením NE. Ať jste myslel to či ono, tak jste tím ale asi vlastně řekl, že existují v relativním světě opravdu tedy dvě různá NE. Jedno NE nic nemění. Druhé NE asi tedy ano, aby mohla vzniknout rovnice NExNE=ANO, NE+NE=2NE. Možná je to ještě jinak, že popíráním NE právě vznikají ony 2NE, že se jedná o ono sčítání. Sčítají se zde dvě relativna? Při násobení je druhým NE to lidské = tím po-odhaluje relativno - cesta k ANO - k absolutnu? Také jste napsal, že popíráním NE je jen jakousi pomluvou reality. Nemělo to poslední slovo být ‘’relativity''?
Prostě, nedokáže si ujasnit, kdy mám na Vaše slova pohlížet z pohledu absolutna a kdy z pohledu relativna…nebo tak nějak. Ale je to zatím vše velmi zajímavé…

Možná předchozí můj příspěvek zapadl...

Velmi se omlouvám, ale tento příspěvek jsem zcela přehlédl. Už jsem si myslel, že Vás to přestalo bavit a problém byl na mé straně.
Trávení (zažívání, uchopení, pochopení) chce čas a trpělivost.
Protože NE je relativním projevem absolutna (nikoliv absolutním projevem relativna), je také předmětem vnímání absolutna. Absolutno samo o sobě není nijaký projevem, a proto je nevnímatelné. „Boha nikdy nikdo neviděl“ (Jan), tedy ani Bůh sám. Obdobně nikdo nikdy neviděl své vlastní vědomí.
Absolutno zná NE jako jeden ze svých relativních projevů („A viděl Bůh, že to, co stvořil je dobré!“).
Pohled z relativna je dán tím, že máme svou relativní tělesnost v relativním světě, naše vědomí je však absolutní. Takže vzhledem ke svému vědomí můžeme mluvit o pohledu z absolutna, vzhledem ke své tělesnosti (stanoviště pozorovatele) můžeme mluvit o pohledu z relativna.
ANO potvrzuje naprosto vše, k čemu ho vztáhneme, tedy i relativno (vč. NE, NE x NE, atd.). V principu lze říci, že ANO stojí za zhušťováním (tvrdnutím, potvrzováním) relativna, až na úroveň pevné hmoty (živlu země).
Relativní negací absolutna, se na absolutnu absolutně nic nemění. Tato negace (NE) má však za následek vznik iluze světa relativních projevů. Popřeme-li například tento web, tak tento web bude beze změny existovat dál, jeho popření se projeví jen v našem vědomí.
Předmětem sčítání či násobení jsou relativně projevené negativy (NE), jimiž k popření už došlo. Sčítáním negativů (NE + NE = 2NE) opakovaně popíráme totéž, takže se v podstatě jedná stále o jedno a totéž popření. Sčítáním neměníme kvalitu popíraného, ale jen kvantitu. Můžeme tu tedy mluvit o dvou různých NE, avšak tato dvě různá NE jsou v podstatě naprosto táž.
Násobením negativů (NE x NE) dochází k interakci mezi násobenými negativy, podobně, jako když dvě podkritická množství štěpného materiálu spojíme v jedno nadkritické množství a vyvoláme tím řetězovou reakci. Násobením negativů se tedy podstata obou negativů mění, mění se kvalita násobenců (NE x NE = ANO).
Zde je třeba si uvědomit podstatný rozdíl mezi sčítáním a násobením. Násobení není pouhou zkratkou pro sčítání, jak nám vsugerovali ve škole.
Na základě uvedeného tedy nelze jen tak beze všeho říci, že „jedno NE nic nemění“. Nemění nic z toho, co popírá, avšak vedle popíraného stavu zapříčiňuje jiný stav (je příčinou relativní iluze projevu původního stavu).
Také nelze říci, že teprve druhé NE něco mění:
Rovnicí NE + NE = 2NE dochází ke změně kvantity, na níž se podílejí obě sčítaná NE stejnou měrou. V principu tu jde jen o uspořádání obou NE za sebou, o řazení sil za sebou, například jako v římské číslici dvě: „II“.
K násobení (interakci) NE x NE je také zapotřebí dvou NE. Obě se na společné interakci rovněž podílejí stejnou měrou, ale každé jiným způsobem. K interakci nestačí uspořádat obě NE za sebou, ale musejí být uspořádány v tzv. „pravé konfiguraci“, v podobě písmene „T“.
Všechna použitá NE jsou součástí jednoho a téhož relativna (světa relativních projevů), všechna jsou „lidská“. Janovo evangelium to naznačuje slovy: „Od Boha byl poslán člověk jménem Jan“ a tím, že Janův učedník (rovněž jménem Jan), se po smrti Jana Křtitele stal milovaným učedníkem Ježíše Krista.
Jan = Já+NE
Já+NE x Já+NE = Já jsem (čtěte pozpátku „mesjáj“ = mesijáš)
Já+NEjsem x Já+NEjsem = ANO Já+jsem (Ježíš Kristus)
ANO je skutečně cestou k absolutnu („Žádný nemůže k Otci, než skrze mne!“)
NE popírá (pomlouvá) všechno, včetně sebe sama. Popírá tedy veškerou realitu (absolutní i relativní, či chcete-li i iluzorní)...

Spíše asi tedy NE nejsou ''lidská'',… lidská je jen podstata skrytá ve znaménku (x). A ve znaménku (+) jsou skryti lucifer+ahriman.

Od Boha poslaný Jan (Křtitel) a k Bohu poslaný Jan (evangelista) byli a jsou lidé.
Tzv. znaménka v rovnicích:
NE + NE =
NE x NE =
lucifer + ahriman =
Lucifer a ahriman působí na Zemi skrze lidi.
představují „vztah“ (relaci) mezi dvěma relativními opaky (obě NE jsou opakem všeho, k čemu se vztahují). Relativní jsou tedy opaky ve vztahu, nikoliv jejich vztah.

Začíná to být náročné - nyní v tom udržet se vzájemně na stejné barvě políček…

Psal jsem:

''Spíše asi tedy NE nejsou ''lidská'',… lidská je jen podstata skrytá ve znaménku (x). A ve znaménku (+) jsou skryti lucifer+ahriman.’'

Myslel jsem totiž, že Váš pohled je nyní více zaměřen na pohled z pohledu absolutna. Možná si to budeme muset vždy říci, či naznačit, z jakého pohledu to či ono kdo a kdy popisuje…možná. Nebo prostě nejsem ještě schopen to ve slovech poznat. Protože ty pohledy přeci musejí být dva, a oba rozdílné. Protože absolutno se nerovná relativnu - je to ''jen'' jeho projev,…tedy neúplný, zda to tedy správně vnímám.

''Spíše asi tedy NE nejsou ‘'lidská'' - tím jsem chtěl nyní jen říci, zda to je tak tedy správně, že NE = projev absolutna = náš svět. A všechna NE v něm, jsou stále jen projevem onoho absolutna. Prostě šlo jen o takový hodně obecný pohled na NE z pohledu absolutna...nyní jen NE jako na projev absolutna.

Dám nyní příklad u kterého se mi nabízí, že by mohlo vzniknout právě ono nedorozumění díky různým pohledům - z relativna, z absolutna………a jak to tedy vůbec je.

Tedy třeba ono DÍTĚ a PLÁČ DÍTĚTE -
1.JEN z pohledu absolutna do relativna

- dítě je relativní?….má vůbec dítě v absolutním světě svou absolutní podobu? - Tím je jeho vědomí?
- jen pláč je stejně relativní?

Jde mi o to, zda v relativním světě, a z pohledu absolutna, je vše relativní. Tedy asi ne. Ale to absolutní (vědomí) používáme na relativní věci, tedy to absolutní nám uniká (uchopení vědomí)…Tedy pláč má absolutní podstatu, ale jeho projev je již relativní - jelikož vyjadřuje a se vztahuje na relativní věci (zima, hlad)…???

2. JEN z pohledu relativna

- pláč dítěte je relativní, protože pláč není dítě…..ano?
- dítě se v relativním světě jeví jako absolutní….ano?

3. z pohledu relativna (ale člověk si je zároveň vědom toho, co je relativno, co je absolutno, a že je tělem ve světě relativna)

- pláč dítěte = projev podstaty dětského absolutna?
- živé dítě = relativno (tělo) + absolutno (vědomí)?


Ještě se zeptám: Lucifer a Ahriman - pokud působí skrze lidi, tak působí skrze vědomí, skrze lidské absolutno. Tedy oba pocházejí z absolutna? V absolutnu tedy je také zlo a dobro?

Nabízí se tedy následující:

Absolutno, popř.vědomí absolutna = duchovní svět?

Duchovní svět (absolutno) je onou kružnicí mezi mikrokosmem (tvar, např. Země) a makrokosmem (forma, např. nebe)?

Zda ano, zdá se také, že duchovní svět (absolutno) není statický, ale dle toho kam a kdy si ‘’posuneme'' hranici toho, co vše zrovna vnímáme jako jeden tvar (mikrokosmos) - člověk, národ, Země…

A zase bych se i vrátil k následujícímu - dvě různá NE.
NE, mikrokosmická - tedy ahrimanská?
NE - makrokosmická - tedy luciferská?

Pokud na tom něco je, lze vůbec tato různá NE sčítat? Asi lze sčítat jen NE stejného původu…
Kontakt těchto různých NE (pouze pomocí lidského vědomí) = NE x NE = ANO

?

Vyříznete-li v archu papíru obvod kružnice, rozdělíte arch na relativně vnitřní kruh a vnější okruh. Vnitřní kruh i vnější okruh jsou relativně duální projevy obvodu kružnice, který je obřezal (stvořil, ohraničil). Tento obvod je sám nyní sevřen v absolutně nulové spáře mezi obojím relativnem (v němž se projevuje a své projevy v něm také vnímá). To, co se relativně projevuje a své projevy vnímá, je vědomí obvodu kružnice.
Oba relativní obřezanci (vnější/vnitřní) jsou předmětem vědomí obvodu.
Mluvíte-li o dvou hlediscích (z pohledu absolutna, či relativna), pak podléháte iluzi relativity. Vědomí obvodu kružnice je stále totéž a stále na stejném místě (mezi vnějším a vnitřním), bez ohledu na to kam pohlíží, zda pohlíží na relativno (na relativně vnější či vnitřní svět), nebo obrací-li svůj pohled na (do) sebe sama.
NE (stejně jako člověk) je skutečně relativním projevem absolutna. Ten projev je však dvojí:
vnější okruh NE Lucifer / vnitřní kruh NE Ahriman = Nebe/Země
V relativním světě je vše relativní, s výjimkou vědomí, které v něm JE (je obvodem relativně nulové kružnice, kroužícího NIC) i NENÍ (je obsahem absolutně nulové spáry).
Vše, co souvisí s plačícím dítětem je relativní, s výjimkou jeho vědomí.
Pláč dítěte je relativním projevem absolutna (vědomí jež vnímá něco relativního, co ho nutí k relativnímu projevu pláčem).
Vše (tedy i dítě) se v relativním světě projevuje (jeví) relativně, nikdy absolutně.
Člověk si je zpravidla vědom jen toho, co je relativno (předmět jeho vědomí). Co je absolutno (samotné vědomí), toho si zpravidla vědom není.
Neexistuje žádné „dětské absolutno“, ale jen „absolutno“.
Živý tvor (člověk, dítě, zvířecí druh, typ rostliny) je relativno + v relativnu anulované absolutno (vědomí)
Lucifer/Ahriman působí v relativnu vždy jen prostřednictvím lidského vědomí (které svádí svými iluzemi). Oba jsou relativním projevem absolutna, tedy pocházejí (stejně jako vše ostatní) z absolutna. V absolutnu však nejsou relativním projevem (NE/NE) absolutna. Proto zlo a dobro nejsou absolutní, ale relativní!

Protože se tato diskuse stává pro svou délku nepřehlednou odděluji její jedenácté pokračování do "Pravda II.

Reakce na (zmp, 14. 11. 2014 11:13):

Nabízí se tedy následující:

Absolutno, popř.vědomí absolutna = duchovní svět?

Duchovní svět (absolutno) je onou kružnicí mezi mikrokosmem (tvar, např. Země) a makrokosmem (forma, např. nebe)?

Zda ano, zdá se také, že duchovní svět (absolutno) není statický, ale dle toho kam a kdy si ‘’posuneme'' hranici toho, co vše zrovna vnímáme jako jeden tvar (mikrokosmos) - člověk, národ, Země…

A zase bych se i vrátil k následujícímu - dvě různá NE.
NE, mikrokosmická - tedy ahrimanská?
NE - makrokosmická - tedy luciferská?

Pokud na tom něco je, lze vůbec tato různá NE sčítat? Asi lze sčítat jen NE stejného původu…
Kontakt těchto různých NE (pouze pomocí lidského vědomí) = NE x NE = ANO

?

Co se to děje, že lidé vůbec neřeší nějaké důležité věci, ale demonstrují, protože prezident přeložil anglický název havloidy milované skupiny Pussy riot. Jak to, že pár slov vyžene lidi do ulic, sundávají obrazy prezidenta na radnici a věsí tam havly. Co to je, že lidem nevadí nějaké zbídačování rodin, odírání lidí, nevadí lidem vraždění civilistů vlastní armádou pár set kilometrů odsud, na Ukrajině, nevadí potraty, zvrácenosti gender-LGTB korektní politiky, nevadí genocida bílé populace a křesťanů, nás kteří zde žijeme tráví chemikáliemi v potravinách jako krysy, chemtrails atp…
Tady nikdo nevyjde demonstrovat, nikdo nesundává prezidenta, Babiše, který údajně řekl, že v 60 budou mít lidé z těchto (jeho?) potravin tady rozežraná játra…atp. Proč se nešetří a neřeší takové vážné věci? Ale řeší se pár – uznávám - sprostých slov. Ale co jsou sprostá slova proti takovým skutečnostem? Manipulace masmédii?

Ti, co vycházejí do ulic kvůli „sprostým“ slovům prezidenta, nejsou normální lidé. Je to tzv. intelektuální mládež a jejich intelektuální „guruové“. Prostému člověku můžete namluvit leccos, intelektuálovi však cokoliv. Stačí mu podkuřovat, že je elita, že je vyvolený, či nějakou jinou samolibou pitomost a on Vám bude zobat z ruky. Pak už záleží jen na Vás, k čemu takového ješitného blbečka navedete...

Co to je v lidech, že podstatné věci neřeší? Oni to řeší jen masmédia. Lidé pak jen čtou a mávnou rukou. Protože nemají moc cokoli změnit… Přesto ale za protektorátu lidé se postavili nacismu, nějak odporovali, i proti těm komančům existoval jakýsi odpor, možná sice organizovaný jen stb, jako Chartu 77 organizovala, financovala a řídila stb…ale byl odpor. Dnes se mi zdá, že není nic. Nějaké demonstrace proti vládním opatřením jsou, to je pravda, také je organizuje nynější stb.
Mám dojem, jako by si lidé vše nechali líbit…
Mám pocit, že dříve byli ostřejší a stavěli se ostře zlu, které sice také bylo zřetelnější. Nebo byli lidé odvážnější? Nebo jsou nyní zblblejší? Hloupější? Naopak, měli by být inteligentnější.

Američané slaví „Den nezávislosti“, kterou si vybojovali na Anglii se zbraní v ruce. Postupně plíživě však nad nimi utahoval smyčku FED. Ač mají zbraně dodnes, na odpor se již nezmohou. Anglii se postavili ještě jako drobní farmáři. Uměle vyvolaná světová hospodářská krize (před druhou světovou válkou) zbavila drobné farmáře půdy a dnes ve velkém farmaří pouze elita.
Také v Rusku se bolševikům postavili drobní farmáři (tzv. kulaci) se zbraní v ruce. Na rozdíl od Američanů prohráli. Američanům totiž pomáhal ruský Car (tuším Alexandr II.), pro kulaky již cara nebylo. A tak i v Rusku dnes již farmaří (kulačí) ve velkém jen elita.
Máte-li totiž půdu, máte zázemí, můžete bojovat, protože elita Vás nemůže nechat vyhladovět...

Profesor Oskar Krejčí patří k tradičním účastníkům Vratimovského odborného semináře, na kterém přednášejí každoročně předních ekonomové, sociologové, politologové a veřejně známé osobnosti či politici. O levicové názory byl letos mezi veřejností v historii semináře rekordní zájem. Do sálu kulturního domu ve Frýdku – Místku přišlo asi 450 lidí. Letošní téma znělo: Kam směřuje současný svět?
Politolog Oskar Krejčí v sobotu hovořil na Vratimovském semináři ve Frýdku – Místku o Ukrajině, mj. upozornil také na degeneraci civilizace, která zatajuje některé informace. „Chybí nám schopnost věcné reflexe skutečných problémů,“ podotkl politolog. V závěru proslovu se opět vrátil k situaci přímo na Ukrajině. „Problém je v tom, že ten, kdo vyhrál, vlastně prohrál. To, že jsme vyhráli, bude znamenat, že Evropská unie a Mezinárodní měnový fond bude platit Rusku plyn pro Ukrajinu. A to jsme jen na začátku. Neexistuje makroekonomický údaj týkající se Ukrajiny, který by symbolizoval lepší zítřky bez ohledu na občanskou válku. Když k tomu přidáte ještě občanskou válku, propadáte se do beznaděje,“ vysvětlil Krejčí. „Jinými slovy, znovu opakuji. Vítěz je poražený. Co nejvíc mate lidi jako jsem já, je skutečnost, že tohle bylo jasné minulý rok, když se začínalo s přípravou asociační dohody. Proč k tomu politické elity sáhly, je téměř nesrozumitelné. Jediné, co se nabízí, je to, že někdo skutečně věří tomu, že chaos je cestou k upevnění hegemonistické pozice Spojených států a nebo větší mírou do rozhodování zasahuje lidská hloupost. Jinak se faktory, které se dostaly do pohybu v souvislosti s Ukrajinou, v souvislosti s destabilizací situace ve světě, nedají vysvětlit. Alespoň já to vysvětlit nedokážu,“ dodal.

Můžete říci, proč místo míru, je ve světě více chaosu než bylo za nenáviděných komančů? Všechno zlo se dnes hází na komanče. Ale tak zle nebylo ani za nic. Co se to děje?
I já se ptám: Také si to nedovedu vysvětlit.